RCK a HAM aktivity …

… etapa druhá – poslouchání …

Hned v úvodu bych chtěl opět vysvětlit dvě věci:

První – nejedná se o poslouchání ve smyslu poslouchání rozkazů a příkazů, i když, pro pohodu v manželství se to občas vyplatí udělat …

Druhá – nejedná se o poslouchání ve smyslu naslouchání, i když i toto se v životě také vyplácí …

Třetí – nejedná se o poslouchání ve smyslu poslouchání toho, co nemám, i když … 🙂

A za čtvrté – jak to v RCK obvykle bývá, za všechno opět může Hrabák … 🙂

Pomineme-li poslouchání rozhlasu a televize (což jsou také radiové vlny), tak do svých prvních setkání s radioamatérským posloucháním musím nutně zařadit poslech komunikace letadel na Ruzyňském letišti, kdy při focení letadel (jak jinak, opět s Mírou) jsme naslouchali této komunikaci z malého ručního scanneru, který si Míra pořídil. I když jsem jim prakticky nerozuměl ani žblo (bo komunikace v angličtině), malý červíček byl opět zaset a téma na dalšího koníčka začalo klíčit. A jak už to tak bývá, zálivku s hnojivem na klíčícího koníčka přidal (opět) Míra, kdy mě obdařil „dlouhodobou“ zápůjčkou ručního scanneru (tj. přijímač bez možnosti vysílání) UNIDEN USC 230 E.

Malá legislativní vložka – dle pravidel ČTU je poslouchání jakékoliv komunikace v éteru legální (pokud komunikující nechtějí být posloucháni, musí si komunikaci zabezpečit), jen nesmí být nijak zneužito ….

No, a moje „poslouchací anabáze“ se tímto začala – jakožto chlap (ha,ha), elektronik, dlouholetý čtenář Amatérského rádia, milovník létání a všeho okolo, brouk Pytlík a vůbec „mistr světa“, jsem se do toho vrhnul s vervou, s pocitem dostatečných znalostí a dovedností a bez dostatečné pokory … No, dopadlo to tak, jak to asi dopadnout muselo, nebylo to potěšení z poslouchání, spíše boj s technikou, s mojí neznalostí, svérázností scannerů Uniden a tak podobně, prostě jsem poslouchal méně a méně, na výlety nosil Unidena méně a méně a nakonec jej přestal užívat úplně a posléze jej Mírovi vrátil … Sice jsem na „poslouchání v éteru“ úplně nezanevřel, ale odložil tyto aktivity na neurčito – věnoval jsem se svým jiným koníčků, např. poslechu muziky a s tím související opravy, úpravy a výměny audiořetězce, včetně velkého upgrade svého gramofonu. Ale to je jiné téma, nevím, jestli by to někoho zajímalo …

Malý příběh – při rodinné dovolené v Jizerských horách jsem měl ještě Unidena s sebou, zpočátku jej nosil na kopce, ale nic moc se v éteru nedělo (nebo možná dělo, ale já to neslyšel) a tak jsem si jej na výlet na Ještěd prostě už nevzal. A jak to tak bývá, zrovna ten den bylo nádherné letecké počasí a nad Ještědem se najednou prohánělo možná patnáct větroňů (češi, poláci a kdovíkdo ještě) a kroužili tam snad dobrou půl hodinu. A já jen zíral, slzel a nadával si, jaký jsem kretén, blbec a debil, že ho nemám s sebou. A to byla jedna z největších ťafek do mého poslouchání v éteru ….

Po nějaké době (dost dlouhé na to, aby se mi věci v hlavě trochu srovnaly) přišel Míra s tím, že bude Unidena prodávat (ten ve svých radioamatérských aktivitách úspěšně pokračoval a letecký scanner měl svůj) a že než to dá do bazaru, tak by ho prodal mě (za nějako slušnou cenu), jestli jsem si to nerozmyslel. No, rozmyslel jsem si to, na jiný nebyly penízky a přeci jen, moje „hrdost“ si nechtěla připustit, že bych s Unidenem prohrál. No, co si budeme povídat, koupil jsem ho a nová etapa poslouchání nastala …

Tak, a od té doby nastalo období „bezesných nocí“, kdy jsem se učil, trápil se, bojoval, smiřoval se a vrtal se (jen ovládáním a programem) s novou hračkou … Poznávání Unidenu má svoje specifika a než na ně přijdete, potrápíte si makovičku – nejprve jsem se snažil používat svůj „selský rozum“, potom i návody (jak originál, tak i různé další vyhledané na netu) až po použití rad zkušenějších. V této fázi jsem i dost potrápil Míru svými všetečnými dotazy, které i jeho občas přiváděly na pokraj zoufalství, až se nakonec přiznal, že i pro složitost Unidenu ho přestal používat, pořídil si jiný scanner a Uniden prodal. Nakonec pomohly až rady od jednoho „unideňácky“ zkušeného uživatele – popíšu podrobněji dále …

Ještě se vrátím k tomu, jak mě poznávání Unidenu trápilo – něco si nastudujete v návodu, něco pochopíte z ovládání, něco si na něm nastavíte, zajásáte a když se to pokusíte zopakovat, tak už je všechno jinak, zaboha se nemůžete dostat do stejného stavu jako před tím, a i ovládání scanneru se najednou chová úplně jinak. Zkusíte to znovu a když už se dopracujete ke stejnému výsledku, tak najednou úplně jinou cestou a opět nevíte, jak, proč a kudy. A takhle to zkoušíte furt dokola (pokud s Unidenem nemrštíte někam do kouta a nejdete se uklidnit do hospody), ptáte se Míry (který z toho také „roste“) a jste celkem zoufalý. A když to začnete dělat přesně podle návodu (jehož styl je také kapitola sama pro sebe), nejednou zjistíte, že váš scanner se chová úplně jinak, než by se měl podle návodu chovat (asi mu ho nikdo nedal přečíst…) a dělá si, co on chce … Zkrátka, bylo to docela období naděje přecházející v zoufalství, kdy i moje drahá polovička ze mne byla „na prášky“ … Naštěstí jsem ale vytrval (což se u sebe docela divím) a když došlo „ke zlomu ve vztahu Novák-Uniden“, tak jsem si tento scanner docela oblíbil …

Základním předpokladem „smíření s Unidenem“ byla změna myšlení – vzít to všechno „od podlahy“, tedy od základu, tj. udělat na scanneru „factory reset“ a naučit se logiku „Uniden“, strukturu menu a ovládání a pak teprve do scanneru nahrát nějaká data. A jak jsem si (už od školních let) zvyknul, vezmu si tužku, papír a vše si pečlivě píšu – jednak, co vidí přehledně oči mé, to lépe chápu, a hlavně pak, co se sáhodlouze dočtu / dohledám / zjistím, to si stručně zapíšu do přehledných hesel / odstavců / obrázků a pojmů. Tato „taháková“ hesla jsem schopen správně napsat až v momentě, když pochopím (nebo se to domnívám), „vo co tam gou“ (a v případě angličtiny „co to znamená“) a následně jsem i schopen poznat, co jsem těmi svými hesly vlastně chtěl zapsat. Pokud se tohle vše podaří, většinou si to již pamatuji a „tahák“ už je jen jako pamatováček. Takhle nějak mi to funguju a zatím se mi to osvědčilo … Je to sice zdlouhavé, ale já už to měnit nebudu, maximálně se záznamy přesunují z papíru do PC / MT …

Tak jdeme na to – první krok, reset do továrního nastavení … Hezky se to řekne, hůře udělá, i když si k ruce vezmete všechny návody, co máte k dispozici, nikde o tomto kroku není ani zmínka, ale nevěřím tomu, že to scanner neumí. Tak to nám to hezky začíná …

Vezmeme to to tedy z jiného konce – vrátíme se k recenzi na USC 230 E na výborném webu kmitočty.cz. A i když jsem tam nenašel přímou odpověď na „factory reset“, našel jsem tam příkladnou ukázku HAM SPIRIT – osmělil jsem se, napsal dotaz majiteli webu (Martin Kukla) a dočkal se plně vyčerpávající odpovědi, která mě posunula správným směrem – tímto pánovi OK1ZOO ještě jednou děkuji.

Odpověď přímo k danému skeneru jsem se sice nedozvěděl, ale spoustu informací o Unidenech obecně, které fungovaly i na můj USC230. Zároveň i o specifikách Unidenů a práce s nimi …

Například:

– Uniden je prostě … Uniden …

– vůbec se nepokoušejte pracovat podle návodu, k němu se můžete vrátit, až pochopíte vše kolem Unidenů …

– vezměte si papír, tužku a všechno si pište, hlavně to, co zkoušíte nastavit a ovládat na skeneru, abyste věděli, jak jste tomu čemu dospěli, protože k cíli vede u Unidenů několik cest, některé i s oklikou …

– stejně tak si piště i funkce jednotlivých ovladačů a tlačítek, především, v jaké části menu, co dělají (různé menu, různé funkce tlačítek) a pak také to, co a kde dělají v kombinaci s bočním tlačítkem Fn

Mám sepsané celé menu po restartu (Novákovo variace na vývojový diagram), včetně překladů pojmů a jejich významů – pokud budete hledat překlady a významy (nejlépe s AI – mě se osvědčil režim AI googlu), rovnou zadávejte souvislost s Unidenem, v „normálním“ a RA světě občas mívají jiný význam než v „Uniden světě“. Když si uděláte ucelený přehled o struktuře a významech menu, vnořte se do hlubších detailů (podmenu) a zároveň si vše ověřujte na skeneru. Zároveň doporučuji si dělat poznámky, jakými ovladači a tlačítky jste se do / z částí podmenu dostali, protože …. no, prostě Uniden.

Když máte pocit, že už začínáte „Uniden svět“ chápat, připojte skener k počítači a zkuste do něj postupně ládovat data. Velmi se doporučuje si předem připravit příslušná data (frekvence, názvy, zóny – pardon, zde je to systém a group atd.) a ty pak do skeneru přenášet postupně (skupinu za skupinou, systém za systémem) a vše si vždy pečlivě a přehledně ukládat v PC, jinak vás Uniden opět na něčem nachytá a překvapí. A opět, já jsem si po každém kroku ověřil nahraná data ve skeneru a zapsat to, co se kde v menu změnilo …

No, nebudu vás dlouho napínat, po zdlouhavé práci jsme se s Unidenem docela skamarádili – já začal respektovat jeho „špecifiká“ a „zvláštnůstky“ a on na oplátku se pokusil akceptovat některé moje představy. Jinými slovy, já jsem si na něj docela zvyknul a při používání mých poznámek v „cestovním deníčku“ jsem se jej docela naučil ovládat, používat a využívat. A jak mi psal p.Kukla – uvidíš, že nakonec Unidenům docela přijdeš na chuť – což se stalo a i když mám i jinou „ručku“, která umí poslouchat jako Uniden, ve svém HAM SHACKU pod pergolou na chalupě (jak vzletné pojmenování pro můj koutek) jej používám pro poslouchání leteckého provozu, kdy s externí anténou na třímetrovém teleskopu chodí k mé plné spokojenosti. Zkrátka jo, nakonec ho mám rád ….

A jestli si myslíte, že je povídání konec, tak ještě není – žádný scanner (natož vysílačka) nefunguje bez řádné antény. Takže další téma ke studiu a sebevzdělání – není tohle tak nějak „zapsané“ v charakteristice správného HAMa? – já se rozhodně zatím (jestli vůbec někdy) za plného HAMa nepovažuji, ale občas jsem učenlivej (když se mi chce) a pracuji na sobě (sice ne vždy s uspokojujícím výsledkem, ale snažím se …). Takže hurá do tématu antén, zatím jen pro mobilní ručky …

K USC230 jsou standardně dodávány dvě antény (aspoň já jsem je od Míry ke skeneru dostal) – jednak klasický krátký „pendrek“ (pro vyšší frekvence) a teleskop s kloubem (pro nižší frekvence), připojení je na klasický BNC konektor (jako u oscáků apod., že … :-)). Po nějakém čase dodal Míra i delší teleskop (bez kloubu). Všechno při správném nastavení a použití pracuje dobře, ale … Jednak bych to nebyl já, starý šťoura (že bychom to opět nazvali sebevzděláváním?), abych se něco nepokoušel vylepšovat a pak, choďte po letišti nebo po kopcích s teleskopem, vytaženým na 2,4m (l) či alespoň 1,2m (l/2), to si spíš ublížíte (nebo někomu), než abyste si to užívali, že … Takže co, zkusíme kratší anténu (l/4), kroucená cívečka v úhledném pouzdýrku od staré antény z wifi routeru – dělali jsme to v čase úprav našich PMR Inteků (a fungovalo to), tak proč ne tady? To zvládnem – zjistíme si nějaké další informace, připravíme základ s BNC konektorem (nějaké ty zásoby by se našly), změříme si potřebný kus drátu (elektrikářský Cu 1mm2) a navineme krásnou cívečku tak, aby se vešla do zamýšleného pouzdra. A protože jsme kluci šikovní, tak se to povedlo, funguje to dobře (okometricky či uchometricky) … Ostrá zkouška proběhla na Leteckém dnu v Klatovech (Den Letiště Josefa Hubáčka Klatovy 2026, 9.5.2026, to mi připomíná, že ještě nemám dodělané fotky …), kdy vše proběhlo k mé naprosté spokojenosti, jen žena měla nějaké připomínky, že jí skener furt otravně kňoural do ucha …

Podobně se dají použít i mé dělané antény pro PMR pásma (zbyly mi tu dvě), stačí je jen využívat – ty mám dokonce od Míry změřené jako vyhovující …

No, a pak je tu ta otázka měření, že … Moje dělaná AIR BAND anténa fungovala dobře, dokud jí Míra nepřipojil na svůj měřák (asi si taky časem budu muset pořídit tuhle hračku, měření el. veličin je přeci můj obor, že …) a nezjistil, že jsem úplně mimo AIR pásmo, přesněji vysoko, tedy krátká anténa. Jo, kdyby to bylo obráceně, tak se prostě jen o kousek ušmikne, ale prodloužit, to není jen tak. A když si k tomu přidáte, že jsme tohle měření prováděli na střešním parkovišti OD Šestka u Ruzyně (kde jsme byli na večerní čumendě, focení a poslouchání letadel), tak se vylepšení mého výrobku nemohlo podařit – jo, to zas byla ťafka do mého sebevědomí. Ale protože mám hodného kamaráda, tak mě zapůjčil svůj druhý měřák a já si doma na balkóně krásně zabastlil s novou anténou (a změřenou!!!), která už je „definitivní“ (ha, ha, ha …). Jen má malou chybku, už se nevejde do pouzdra od wifi antény a zůstává jen v černé smršťovačce – nu což, na funkci to nemá vliv a já se můžu vydávat za pokročilého HAMa, který si vyrábí svoje vlastní antény – pokud si takto převrátíte myšlenky, hned vám stoupne sebevědomí … 🙂

Tak nějak jsem na Unidenu nestihl odposlouchat i ostatní pásma a frekvence (jen ta moje oblíbená letadla) – i když mám sdílenky v jeho paměti uložené také – protože pak přišel od Hrabáků nečekaný předčasný dárek k 60 a ten se zatím plně zhostil funkce učitele nového HAMáka (ale o tom bude další povídání), takže Unidenu zůstala jen role „spottera“ – dá-li se tomu tak říkat, protože jí plní jen na základně „pod pergolou“ (mobilního spottera zastává nová ručka), kde poslouchá přes „velkou“ AIR BAND anténu, vystrčenou do skromné výšky tří metrů nad střechu pergoly … A tohle spojení funguje naprosto skvěle, slyším skoro celou republiku, dokonce zachycená komunikace zaujala i Elišku, která u poslechu letecké komunikace strávila až neuvěřitelnou dobu (na to, jaký mají holky odpor k vysílačkám) a docela se u toho bavila – co si budeme povídat, občas tam jde poslouchat docela zajímavou komunikaci … 🙂

Když už jsme u toho poslouchání – když se v Kramolíně konalo „rally legend“, naladili jsme se s ručkou přes externí anténu (na 6m stožáru) na sdílenky UHF (nemýlím-li se) a chytali rozhovory pořadatelů přes vysílačky – nejen, že jsme se dozvěděli spoustu organizačních informací (včetně toho, kolik a kdy nám projedou kopice aut kolem chalupy), ale hlavně spousty soukromých rozhovorů, včetně relativně intimních informací – ještě že nebylo okolo žádné malé dítě … 🙂 A pak že poslouchání v éteru je nuda a otrava … :-).

Sice jsme tímto úplně nevyčerpali téma RCK, HAM a poslouchání, ale příště si dáme téma dalšího vývoje – tedy mého – a to: „ … když předčasný dárek zažehne plamínek nového zájmu …“ 🙂

Jo – sorry, že se článek tak nějak smrsknul jen na povídání o Unidenu, ale ono na téma „poslouchání“ (co se týče RA, RCK, HAM apod.) se toho moc nějak víc nestalo …

3 komentáře

  1. Pěkný povídání,hezky se čte ta zanícenost k „jádru pudla“ 🙂 Nejspíš do toho s Váma nepujdu,stačí mi stát s PMR vysílačkou na pangejtu při řízení dopravy při pokládce mikrokoberce.Otrava za půl hodiny.Natož tam trčet 6h. Joo a dozvim se konečně,co nebo kdo je to ten HAM? Furt samý kecy o něm a potřebně nevysvětleno. Díky 🙂

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Web používá Akismet ke snížení množství spamu. Zjistěte, jak jsou zpracovávány údaje z komentářů.