Tak jsem skončil s Merkurem

Tahle ikonická stavebnice byla a snad i stále je snem každého malého kluka a nejedné holky. Co všechno jsem z Merkura postavil nespočítám.

Z dob „dospělých“ mám ještě ve skříni stopaře, na kterého bylo právě z Merkuru pár dílů použito.

Není to primárně o Merkuru a ne, že by to bylo veledílo, ale s dětma jsem se vyblbli. Stavba robota a něco kolem je v našem starém modelářském archivovaném Hranolu.
V článcích se nepodařilo zachovat odkaz na videa, tak alespoň jedno videjko za všechny.

No a k věci. Nebudu se chlubit kdy, smáli byste se mým výrobním lhůtám, ale dostal jsem stavebnici Hadraplánu jako dárek. Stavebnice už není ke koupi na shopu Merkuru, ale návod tam stále k nalezení je. Stavebnici stále nabízejí některé eshopy, pokud byste po něm zatoužili, stačí hledat.

Po obdarování jsem se vrhnul na stavbu a záhy skončil. Asi jsem nebyl správně naladěný a nechal se odradit prvními problémy při stavbě. Nyní jsem se po dlouhé době ke stavbě jednoduchého (ha, ha) modelu vrátil a konečně stavbu dokončil.

Konec hlášení? Ne…

A proč tedy konec s Merkurem? Hadraplán, jednoduchý model určený pro děti od 5 let.

Asi mám slabou nervovou soustavu nebo jsem lempl a nešika, ale stavebnice byla silným útokem na moje sebevědomí a nervy. Chápu, že jde trochu o modelařinu a modelář si s drobnými nedostatky poradí, ale rozhodilo mě pár věcí. Alergii jsem získal na symbol vytvarování konstrukčních dílů, aniž by byl patrný alespoň základní tvar. Vše se domýšlelo podle postupu prací nebo listováním na další obrázky v návodu. Pokud se seknete, je třeba díl přeohýbat a někdy i vícekrát podle postupu stavby. Estetice to moc nepřidá. Postupem podle návodu jsem se několikrát dostal do situace, kdy jsem musel demontovat část hotové konstrukce nebo se vrátit třeba tři kroky v návodu zpět a prohodit pořadí montáže. Prostě jsem na požadované místo nebyl schopen umístit matičku. Držák matek je masivní a opravdu nedosáhne všude. Prsty se někam neohnou a pomoci si magnetem nejde, Díly jsou poctivé, matičky z bláta, takže se s nimi blbě manipuluje, magnet má tendenci odskočit ke konstrukčním dílům. Taky umístění 3 matek do U profilu, kde je místo tak tak na ty matky, už ne na držák matek nebo na prst, který matičku podrží, je taky hezký rébus. Perličkou pak byly hřídele, které mají větší průměr než otvory v konstrukčních dílech. Velkým plusem stavebnice byly šroubky s torxovou hlavou. To je naprostá bomba proti původním.

Ale abych nezněl tak pesimisticky. Merkur mám i nadále rád. Chápu, že takovéto tematické stavebnice jsou konstrukčně (a nároky na návod) složitější než standardní stavebnice. Merkuru i nadále držím palce.

Ale prostě si nechám zajít chuť na další montáž drobných dílů, matek, šroubků a to ještě v omezeném prostoru. Už na to nemám oči, cit a trpělivost. Všem přeji hezké hraní si, ať už s Merkurem nebo jinou modelařinou.

Můj Hadraplán je hotov a na poličce.