Malé, neplánované, letní Kramolínské polétání …

… aneb PIN konečně ve vzduchu!!!

I když jsme měli s Hrabošema naplánovanou krásnou Kramolínskou dovolenou, kde, kromě jiného bylo v plánu i velké letní polétání, tak osud si s námi občas nehezky pohraje a Míru skolil bacil a bylo po plánovaném létání …

Ale mě už tak „svrběly ruce“, že jsem neodolal a v sobotu vyvezl rodinu na letiště v Milči, abych si konečně letos zalétal.

Mileč jsem vybral ze dvou důvodů – jednak jsem tam dlouho nebyl a chtěl jsem okouknout, jak to tam vlastně teď vypadá a druhak – na poli za hospodou je vysazena kukuřice, která je místy až „po prsa“, což mi nějak psychicky nevyhovuje. A nakonec, holky mají na letišti více zábavy a věcí k prohlížení … 🙂

Nejednalo se o nějaké velké lítání, takže Mystery rovnou zůstala doma, do auta jsem naložil pouze Trio, Tombu a PINa, s tím, že se uvidí, co všechno půjde do vzduchu …

Na letišti bylo krásně (trochu více tepla), skoro bezvětří (aspoň u země) a směr byl od zastávky, což je ten výhodnější směr. Všechno posekané, po ploše posázené koláče slámy – hned jsem si vybíral, do kterého se trefím … (A nokonec netrefil …)

Jako rozcvička šlo do vzduchu Trio, osvědčená klasika, ideál pro rozlétání, osahání si plochy a vzduchu a relaxaci – pobyt ve vzduchu asi tak 13 minut, přistání na pohodu (sice ne k noze, ale poblíž), krásně, jak do peřin a pro šťoury zklamání – žádná zlomená vrtule … (bodejť, sklopka … :-))

A pak jsem sebral všechnu odvahu a rozhodl se provětrat PINa – jak jsem psal v článku „PIN2 – aneb úklid v hangáru“, tenhle model prošel „oprášením“ a čekalo se na to, jestli bude letuschopný … Tak jo, zkusíme to – Eli se uvolila, že ho „vrhne“ do vzduchu, už se tedy nebylo na co vymlouvat … Takže ve vysílači navolit správnou paměť, na vf modulu přepnout správný kanál (ano, jsem fosil a létám ještě na 35MHz) a zkompletovat PINa – tady málem nastal zádrhel, bo aku se vkládá dolů a dopředu do poměrně úzkého a hlubokého trupu a kabely od reglu nejsou moc dlouhé (a moje prsty jsou tlusté a nešikovné), takže spojit dva G4 je docela „porod“. Nepomohla pinzeta, musely nastoupit kleštičky a až pak se povedlo minus zapojit – plus pól je vyveden ven z trupu, kde se spojuje s konektorem od reglu (křídlo je přišroubované). Takže ok, zapojit konektory křidélek do správných míst na přijímači a přidělat křídlo. Kontrola těžiště, zapnutí elektriky, kontrola funkce kormidel a motoru (tady by to chtělo ještě nějakou kontrolu, bo motor si nejprve párkrát kucknul a až pak šel do plnejch), ale před startem vše ok.

Takže tedy jo, jdeme na to – já jsem se vydýchal, Eli se nachystala, já dal plnej plyn, Eli krásně vrhla a …. PIN letí jak z partesu, rovně, stoupá, ale hlavně se nikam nekloní, nepadá, neuhýbá, nevrhá, jen tiše vrní a odlétá … Opatrný pokus o zatáčku směrovkou – krásně poslouchá, pokus o ovládání křidélky – to samé, klidné, ladné, předvídatelné. Výškovka chce trimem trochu potlačit, provedeno, a pak už jen poletování na půl plynu, koordinace zatáček křidélka-směrovka (oproti Mystery není třeba mix R-A, PIN poslouchá i jen na směrovku), možná budou stačit menší výchylky křidélek, uvidíme, to až při dalších letech, tenhle byl první, seznamovací – a úspěšný … 🙂

Takže jsem si poletoval, relaxoval a kochal se, jak si PIN krásně vrní po obloze a pohodově létá – ta rána, jak mi spadnul šutr ze srdce musela být slyšet až do Kramolína, a snad i nahoru do nebe, aby děda viděl, jak jeho PIN konečně nádherně létá …

Když bylo dolétáno, šlo se na přistání, na první pokus a na moje schopnosti docela poblíž, když pomineme fotku s náklonem nad zemí, tak docela hezké přistání, dokonce i s doběhem po podvozku, jen po zastavení klasické „klopítko“ na čumák (ale to se stává i mistrům – viz fotky z MS F4H apod.). A opět zklamu všechny šťouraly – bez zlomení vrtule!!!

Byl jsem z toho tak mile konsternovanej, že jsem si šel okamžitě zkusit start ze země (z cesty), ale PIN byl už proti, motor odmítal roztočit vrtuli (cuk-bzum-šlus), doufejme, že to byla jen slabá baterka a opatrný regl. Vzal jsem to jako znamení, že toho mám pro tentokrát nechat, být šťasten za krásné polétání a večer si dát paňáčka třešňovice na úspěch při záletu PIN.

PINe, vítej v aktivním hangáru!!! 🙂