První Nýrsko 2026 …

… aneb – jak si komplikovat hezký den

Zjistil jsem, že stále dlužím jakousi reportáž z prvních závodů letošní sezóny a protože jsem tam byl „z RCK“ tak nějak jediný – aha, zapomněl jsem na MíruW – tak ta reportáž stejně čeká na mne … Ale jelikož se již blíží druhý závod, tak to bude stručné.

V pátek cestou na chalupu zima, sníh!, nevlídno – tentokrát se moje lenost vyplatila, ještě mám na autě (1:1 :-)) zimáče – šikly se i v sobotu cestou do Nýrska – ráno -2°C, cestou max. kolem nuly, na místě opět -2 a šílená mlha. No, móc pěkný začátek

Na místě jsem kupodivu tentokrát nebyl první, kromě pořadatelů se na place už vybaloval klan z Kozlovic, tak jsem se drze vecpal vedle nich a šel si předobjednat ranní čajíček s rumíčkem na zahřátí. Když se bufíček rozběhl, dostal jsem grog s pytlíkem čaje, u dalších dvou zahříváků jsem ten pytlík čaje do hrnečku už nepožadoval … 🙂

Účast – poměrně hojná (na naše poměry), dokonce i nějaká ta nová omladina, jen tak dál …

Trať – standartní (v tom nejlepším slova smyslu), jen místo toho, aby pořadatelé zrušili mého strašáka – tedy šneka – tak přidali šotolinový úsek – chvályhodné, jen do té doby, než se to tam vyjezdí, tak se tam já budu trápit, obě moje TA02S mají malá kolečka a tím i malou světlou výšku, takže si tam šoupu bříško (od modelu!!!) a často zůstávám viset – kdybych se chtěl vymlouvat, tak řeknu, že tenhle úsek mi prohrál závody … 🙂

Moje Alpinky jsem dokonce prohlédl už doma (asi tak týden před závodem), vyhnal pavouky a berušky, a dokonce doplnil olej do tlumičů – myslel jsem si, že tím jsem udělal přípravě zadost a že mě nemůže nic překvapit. No, pravdou je, že žádné standartní závady mě nepřekvapily, ale zjevily se nové, neokoukané, které jsem prozkoumal jako první z širokého dalekého okolí … 🙂

První závadou se stala nefunkčnost dálkového ovládání, konkrétně, po zapnutí Tx a Rx se zkrátka nic nedělo – zrovna tohle jsem si doma nezkontroloval …!!! Standartní prohlídka na přijímačové straně nic neodhalila, podezřelým se stalo nesvítící světýlko na zadní straně vf Corona modulu (a vlastně ani jeho nepípnuti při zapnutí vysílačky). Tak modul ven, sundat anténu a rozebrat krabičku, sundat brýle a moudře vejrat dovnitř, cože se tam popsulo – jo, popsuly se kontakty na PCB, kam se zasouvají piny z vysílačky. Konkrétně jeden kontakt se utrhl z PCB a zůstal v krycím plastu – než začneme hledat jiný modul, zkusíme ho připájet. Jenže jeho velikost je na mikropájku a jemné ruce, v kufru je ale jen „plynové kopyto“ a opravář má ruce v třesu, obzvlášť když zjistí, že bezplamenný zapalovač je šikovná věc, ale plynovka s ním odmítá chytit. Naštěstí je kolem dost kuřáků, takže se nakonec daří a daří se i oprava kontaktu, při funkční zkoušce se už vše v modelu hýbe. Pájení je hrozné, ale to se opraví a upraví až doma (nějak mi napadá, že bych to ještě měl udělat …), hlavně když to funguje a vydrží fungovat celý závod – jo, vydrželo to …

No, a pak to všechno začalo se startem do první RZty … :

RZ1

– 4WD: Start OK, asfalt OK, v úseku „rozbitý beton“ se objevily nové, zelené kuželky, takže bych to ani nebyl já, abych hned první netrefil – ale ona, potvora, si to nenechala líbit, celá se vyvrátila a vrhla se pod přední nápravu, kde se poškorpila s uložením dolního ramene a uložení před ní kapitulovalo (tj. se ulomilo). Alpinka okamžitě nabrala směr ven a pryč (bez ohledu na mé zoufalé kroucení volantem) a tím moje účinkování na trati skončilo. Kuželka letěla do trávy a já nesl potupně oranžovou žábu zpět do depa …

– 2WD: Ale jo, jelo to dobře, dojel jsem, zvykám si, čas je tradičně nejpomalejší …

 

RZ2

– 4WD: Ač vozím všechny ND, u kterých se už někdy někomu něco popsulo, tenhle díl s sebou nemám (ale mám je doma …), asi proto, že jsem první, kdo tohle zničil. Takže, pokud to nechci odpískat rovnou, pokouším se díl opravit, tj. slepit. Rychle to nejde, takže druhou RZ vynechávám …

– 2WD: Jede to dobře, ale cca v půlce RZty očividně klekla baterka, vypadá to, že jedu jen na jeden článek – sice se to řídí pěkně, v klidu, bez excesů a výjezdů mimo trať, ale rychleji to prostě nejde, takže opět mizerný čas. A už se taky ví, proč mi to v první RZtě občas samo zpomalilo – očividně se už akumulátor se mnou loučil …

 

RZ3

– 4WD: Díl podvozku opraven, namontován, stroj ke startu připraven … Jde to dobře, ale jen do momentu, kdy náprava narazí na první možnou překážku a rameno se opět poroučí pryč. No, prostě to opravit nepůjde, asi čtyřkolka dnes skončí a budu si užívat jen s dvoukolkou …

– 2WD: Baterka vyměněna (kleklá jde na nabíječku, uvidí se …), konečně se můžu plnohodnotně svézt, užívám si to, řádím, řítím se – sice jsem si parádně užil, ale ten čas … Asi už to lepší nebude …

 

Mezirzetová vsuvka

– ochotný kolega se přiznal, že má nový díl mé mizérie doma, že to má domů kousek, že tam stejně pojede (pro nějaké to dítě či co), a jen čeká, až se mu vrátí auto z jiné pojížďky. Dostává do ruky klíče od Focuse a vyráží mě zachránit. Takže netrpělivě čekám, jestli se mi Fousek vrátí, jestli přiveze kýžený díl a jestli ho stihnu namontovat … Trochu předběhnu v čase – ano, vše se podařilo … 🙂

 

RZ4

– 4WD: Díl dovezen, namontován, já namotivován a hurá na start – konečně první plnohodnotná RZta se čtyřkolkou, řádím jak černá ruka, užívám si jízdu, diváci šílí nadšením a za kočárem se práší … (dobře, to bylo jen trochu básnické licence …). V časech už nemám co ztratit a ani nemůžu nic získat, takže jedu na pocit a pro radost a na čistotu jízdy a dobrý čas kašlu … Děkuji kolego za pomoc …

– 2WD: Zapeklitá situace, ovlivněn radostí z jízdy se čtyřkolkou si pořádně nehlídám svůj startovní čas, a když pak na startu jeden pilot vypadne, další opravuje a pak těsně neodstartuje (v domnění, že už má víc jak 45sec. po svém startovním času), tak zmate i mě a já tak odstartuji o minutu dříve, než mám. Naštěstí je vše posouzeno jako „předstartovní chaos“, mě nechají v klidu dojet (a to se snažím jet nejlépe, jak mohu) a až pak dostávám 60sec. penalizaci, aby se časy srovnaly – můj čas v RZtě se nemění, jen se posouvám do svého startovního okna …

 

RZ5

– 4WD: Moje asi (asi určitě …) nejlepší RZta – je to vidět na jízdě, stylu, radosti a na dosaženém čase, bohužel, na celkové pořadí to už nemůže mít žádný vliv, ale užil jsem si… A to jsem ještě netušil, že to byla moje poslední RZta bez závady … 🙂

– 2WD: Standartní jízda, asi také nejlepší RZta s dvoukolkou, stejné jako u 4WD. A bohužel, také stejné netušení, že to byla poslední RZta bez potíží …

 

RZ6

– 4WD: Natěšen z předchozích „úspěchů“ startuji a užívám si, ale jen do doby, kdy se kousne přední náhon (povolilo uložení kardanu) a já jsem nucen kardan „vyrvat“ ven, bafnout ho do zubů a zbytek RZty dojet jako zadokolka. No, už to taková pohoda nebyla, nějak jsem to dojel, obrazně by se dalo říci, že jsem se držel „zuby nehty“ – viz kardan v zubech … 🙂

– 2WD: Podobně jako u 4WD – natěšen a ukolébán vkládám do auta opět první akumulátor (nabíječka nehlásila žádný problém) a vyrážím. No, už někde ve čtvrtině opět KO, padají nejapné hlášky typu: „… nejseš ty náhodou baterkář…“, „… děti, pojďte se podívat na to, jak to vypadá, když kovářova kobyla chodí bosa…“ a i ta nejhorší „… kdybys potřeboval, tak znám jednoho odborníka na nabíjení baterek, já tě to s ním domluvím …“. No, to už bylo moc, beru auto do ruky a potupně se vrací do depa … Jo, a nejhorší je, že měli pravdu … 🙂

 

RZ7

– 4WD: Vyhlášena poslední RZta, délky maximální – něco na způsob „tour de Nýrsko“ – prý nasaďte si světla a čelovky, vrátíte se potmě – a tak podobně. Kecy, první se vrátil za šest minut, to přežijeme. OK, start, jedeme, užíváme si, ale jen do doby, než se nám ze čtyřkolky opět stane zadokolka (Nováku, jak jsi to opravil?), normálně bych drtil kletby mezi zuby, ale nemůžu, opět drtím mezi zuby vyjmutý kardan. No, dojel jsem, ale čas 10 minut hovoří za vše … No, máme doma co opravovat a vylepšovat, tohle není normální, tam je prostě něco špatně!

– 2WD: Nastává zajímavá situace – se čtyřkolkou přijíždím do cíle až 10sec. po svém startovacím čase s dvoukolkou, takže houkám na pořadatele, že mám z oranžové žáby stejně zadokolku a po jejich svolení s ní pokračuji jako 2WD. Startem projíždím cca. 14sec. po startovní času, ale jedu a dojedu, dokonce se mi s touto zadokolkou jede nějak lépe. Očividně kardany a funkční diferák na přední nápravě dělá své, auto nemá tendenci se při maximálním rejdu nečekaně přetáčet, inspirace na úpravu pro další závody …

 

A co říci závěrem?

– i přes všechny potíže jsem si první závody užil, zajezdil si a strávil povedenou sobotu …

– na pořadí stejně nikdy nejedu, kdo by se v tom chtěl šťourat, je na webu pořadatelů

– od jisté doby už nefotím, nějaké odkazy na fotky jsou „u Kubíků“ a především MíraW je plodný fotograf, na jeho rajčeti najdete všechno …  🙂

 

Tak nazdar v Kozlovicích.